Sklěněnka

CZ

Mezi pražskými zákoutími, uličkami, na divadelních jevištích a v temných sklepeních lokálních klubů může podle legend zbloudilý poutník narazit, když má štěstí, na vílu světla.

Oslňující víla, jejíž křídla rozjasňují tančící sny noci, Eliška Kociánová alias Aeore. Zrozená ve studiu Lunchmeat, propojila svou cestu uměleckého vyjádření s tajemstvím a rytmem světelných systémů. V jejích dílech se realita a přítomnost třpytí ve své nejupřímnější a nejvíc vyostřené formě, odhaluje nám kaleidoskop možností, jak můžeme tvarovat naše vnímání prostřednictvím meditace, hudby a samozřejmě - světla. Světla něžného a zároveň drtivě intenzivního. Rave pro ni není jen chaotickou odyseou, ale gesamtkunstwerkem - univerzálním uměleckým dílem - v časoprostoru, kde náhody mohou být nádherně, až snově krásné, současně však drsně reálné. Schopnost vytvářet v tomto kontextu nová přátelství a soudržnost přináší, pokud je nastavení mysli správné, absolutní, hmatatelnou radost. Večírek vzdorující hedonismu, se tak podle ní může stát duchovními lázněmi. 

Pro nadcházející výstavu přetaví dunění soundsystémů v laserový paprsek, který kreslí odrazy v oknech „Skleněnky“. Moment pohledu do skleněné koule, hledání v přítomnosti. Víla světla tak mávnutím svých křídel tvoří můstek mezi viditelným a neviditelným, mezi hmatatelnou realitou a světem světel a tónů ravové noci.

ENG

Among Prague‘s nooks and crannies, alleys, on theatre stages and in the dark cellars of local clubs, a wandering traveller may, if he is lucky, stumble upon a fairy of light.

A dazzling fairy whose wings light up the dancing dreams of the night, Eliška Kociánová alias Aeore. Born in the Lunchmeat studio, she has linked her journey of artistic expression with the mystery and rhythm of light systems. In her works, reality and presence shimmer in their most honest and honed form, revealing a kaleidoscope of possibilities for us to shape our perception through meditation, music and of course - light. Light that is both gentle and overwhelmingly intense. For her, a rave is not just a chaotic odyssey, but a gesamtkunstwerk - a universal work of art - in a space-time where coincidences can be exquisitely, even dreamily beautiful, yet at the same time harshly real. The ability to create new friendships and cohesion in this context brings, if the mind-set is right, absolute, tangible joy. A party that defies hedonism, she argues, can thus become a spiritual spa. 

For the upcoming exhibition, she transforms the rumbling of sound systems into a laser beam that draws reflections in the windows of the „Glasshouse“. A moment of looking into a glass sphere, of searching in the present. With a flap of her wings, the fairy of light creates a bridge between the visible and the invisible, between tangible reality and the world of lights and tones of the ravers night.

Co byla tvoje oblíbená či nezapomenutelná akce?

„Nejlepší mejdan je vždycky ten poslední.“


 

What was your favorite or unforgettable event?

“The best party is always the last one.“